top of page

Náměty na kyanotypie

Jelikož Janu Zemanovi nebyla umožněna nikdy výstava, rozhodla jsem se jako náměty na kyanotypie zvolit z jeho sbírky fotografií. Jeho dlouhodobý projekt jsou ptačí budky. Vytváří, čistí zaznamenává a stará se každoročně o 3400 ptačích budek a proto jsem vybírala převážně z těchto fotografií.

Kyanotypie

Jako vhodnou fotografickou a historickou techniku jsem si zvolila Kyanotypii. Tato technika vznikla v roce 1842 a je známá svojí typickou pruskou či berlínskou modří. Tato technika funguje na bázi smíchání citranu železitoamonného a hexakyanoželezitanu draselného. Tento proces je založen na působení citlivosti železných solí vůči uv světlu (slunci). Kyanotypie pak funguje jako fotogram, tzn že v mém případě přiložený negativ slunce přímo obkreslilo na ošetřený Jizerský papír. První podmínkou těchto velkoformátových kyanotypií tedy bylo mít stejně velké negativy jako chci mít výslednou velikost kyanotypie. 

Negativ 190x110 cm

Tvorba Jizerského papíru

Dalším krokem bylo zvolit vhodný materiál, na který budu kyanotypii přenášet. Materiál musí být přiměřeně savý, aby do sebe vstřebal přiměřené množství smíchaných látek. Zvolila jsem tedy Jizerský papír.


Jedná se o ručně vyráběný papír ze směsi přírodnin a 100% bavlny. Přírodniny jsem použila všechny ty, které jsem na místě Steinriegel našla tzn.: borůvčí, kapradí, trávu, mech, listí a i bobky býložravců. Jako pojidlo jsem použila rozemletá 100% bavlněná trička moje a Jana Zemana. S výrobou celé této směsi a praktikou pro ruční výrobu mi pomáhal a realizoval Michal Gorec v jeho ruční papírně Papyrea. Formáty jsme volili A4 a po sléze i A2.

Příprava pro exponování

Následně jsem Jizerské papíry natírala směsí 1:1 citranu železitoamonného a hexakyanoželezitanu draselného a nechala je zcela vysušit. Poté jsem si v noci vytvořila stoly na místa, kde jsem si byla jistá, že svítí slunce ve vyžadovanou hodinu. Na ně jsem pečlivě vyskládala  ošetřené Jizerské papíry, které se překryly stejně velkým negativem. 

Noční příprava negativu
Noční příprava negativu

Exponování

Pak už stačilo jen negativy s Jizerským papírem překrýt nějakým ochranným neprůsvitným materiálem, aby na ně nesvítilo do požadované doby slunce. Kdybych celou tuto expozici připravovala za denního slunce ošetřené Jizerské papíry by začaly reágovat na uv záření a obraz by pak nebyl ostrý nebo by nemusel být vidět vůbec.

Další podmínkou byla vhodná předpověď počasí následujícího dne. V případě zataženého nebe se expoziční časy odhadují jen velmi těžce. Pokud byly podmínky ideální mohla jsem na základě zkoušek odhadnou expoziční čas a začít exponovat Jizerský papír sluncem. 

Následně se exponované Jizerské papíry musely nechat 20 minut vypírat čistou stále tekoucí vodou, aby byla definitivně přerušila reakce působících látek v papíře.

 

Dále proběhlo sušení a realizace na žuly. Jako přírodní tapetové lepidlo jsem si zvolila směs Kaseinu s Boraxem. Po pár zkouškách ideálně držel Jizerský papír na drsných žulových kamenech. Při realizaci bylo nutné mít papír namočený, aby co nejvíce kopíroval žulové masivy. Zvolené formáty A4 a A2 mnohem dobře kopírovaly žulový povrch a lépe se s nimi manipulovalo.

Vypírání kyanotypie a instalace

Zatím nemám odhad výdrže kyanotypických fotogramů v přírodě. Ukáže jen časosběr daného místa.

bottom of page